|
Druhej pokus, normálkou. 3225m
Datum: 2006-07-08
Nevim presne v kolik jsme vyrazili, bylo to nekdy k ranu, a na Rifugio Giussani dochazime za necely dve hodinky. Odtud vedou dve cesty nahoru, cervena po ferate kterou jsme vcera vzdali a modra normalka po severnim svahu. Uz den predem jsme se rozhodli ze feratou nepujdem, takze jsme nechali i matros v aute, tahnem jenom helmy (ktery stejne nakonec nejsou potreba). U chaty davame chvili pauzu a dostane se pred nas borec s borkou, jak jinak nez Cesi :-) Ale tyhle jsou docela v pohode. Hazim na sebe kalhoty a bundu a vyrazime chvili za nima. Behem vystupu se s nima stridame ve vedeni. Nakonec se rozhodnou fotit, takze hledani cesty zbejva na me. Neni zrovna moc znacena, ten typek kteryho jsem se na to ptal rikal ze si muzu vybrat kudy pujdu :-) Takze si vybiram trosku exponovanejsi hrebinek, kde je pode mnou na pravy strane par set metru dira (a taky tudy vede ferata).
Vrchol Tofana di Rozes (foto Boros)
Dolejzame na takovej podvrchol kde se styka normalka s feratou, a na uplnej vrchol pokracuje este 200 vejskovejch cesta vetsinou po suti a firnovym poli, takze po chvili foceni vyrazime at to neprotahujem. Na to ze uz jsme ve vejsce pres 3000m se cejtim naprosto v pohode, Bohousek vypada ze toho ma docela plny zuby, dyz se ho ptam jak to s nim vypada, tak rika ze ted uz se nahoru vyskrabe i dyby mel lyzt po ctyrech :-P Nakonec tam jsme oba, takze nezbytna tatranka, fotime a relaxuju. Sice toho neni moc videt, ale to nevadi. Jo a jen tak mimochodem jsem si tu udelal vejskovej osobak. Doufam ze nevydrzi moc dlouho :-D
Vrcholová část Tofany di Rozes
Chvili po nas dorazej ty dva cesi ktery vychazeli od chaty, Bohous je foti u krize, ja si hodim zapis od vrcholovky a dal nic ... relax. Netusim jak dlouho sme byli nahore, chvili jo, ale nakonec se rozhodujem pro navrat, stejnou cestou jako jsme prisli nahoru. Cesta zpatky uz je naprosto v pohode, pod Rifugio Giussani zacina docela ostre prset, takze spechamez dolu, ale dest za chvili prestava. Bohouse ke konci cesty zacal bolet kotnik, ja zas cejtil koleno, ale navrat k autu dopadnul v pohode. Na parkovisti je docela naval, mraky italskejch aut, a italskej par, kluk s holkou, ktery prijeli na motorce. Kluk se na prevliknul do saka, holka na sebe vzala saty, nalicila se, ucesala .... tak sme premejsleli co se tam bude asi dit 8-) za chvili pro ne prijelo auto s dalsima kravatakama a odvezlo je pryc. Proc se prevlikali na parkovisti asi nikdy nezjistime :-)
Hodili jsme neco do zaludku a premejsleli co dal. Nakonec jsme se rozhodli pro Piz da Lech (nebo tak nejak se to jmenuje). Prejizdime autem pres dve sedla vyssi nez 2k, v tom druhym si este davame prestavku, ja si bleskove vybiham horu hned u cesty (nazev doplnim - nemam mapu po ruce), po ceste predbiham 2 italy a 2 italky, a kus pod vrcholem potkavam v protismeru skupinku nejspis nemcu nebo rakusaku, tak s jednim z nich hodim v anglictine rec ... hrozne se divi ze jsme dneska byli na Tofane a este se mi chce lyzt na tohle :-) Ale ta cesta je fakt pohodovka, dva kratky zebriky, a jinak lehkej teren, pro me takova aktivni prochazka.
Nahoru dorazim sam, pac Bohous to dole vypustil .... a je tu nadherne .... zadny lidi kolem, vidim par set metru pod sebe na Passo Falzarego, Tofanu na vychode, takze tak 10 minut jen sedim .... pak se vracim at na me Bohous neceka, este musime dojet a najit parkoviste na nocleh. Sbiham dolu, po ceste potkavam ty italy, chlap mi rika neco italsky, tak ja anglicky a pro jistotu i nemecky ze nerozumim, tak mi jeho nejspis dcera rekla takovou dost lamanou anglictinou ze jsem "very fast" (coz byla samozrejme pravda :]), tak rikam neco o tom ze bez batohu a na lehko to jde hodne rychle a neni to problem a zas mizim. U zebriku potkavam druhy italy, jeden z nich na me cosi rve, co to bylo netusim, ale poustim je po zebriku kolem sebe nahoru a mizim.
Autem dojizdime na parkoviste, na oslavu tritisicovky se rozhodnem ze dame nejaky to pivko v nejaky hospode. Jdem par metru po ceste, a vchazime do prazdnyho baru. Dedek samozrejme mluvi jen italsky, ale tak nejak nakonec ho presvedcime ze "duo birra" bude to pravy po cem touzime. Docela se to da i pit, a tak v nas zmizej i celkem rychle. Kdyz mu rikam o dalsi dve, tak se na to tvari tak nejak divne, ale nakonec se dohodnem. Bohous zjistuje ze nejsou toceny ale ze je tam leje z plechovky, ale to je mi uplne jedno. Druhy uz nejde tak rychle, prece jen 3.60 EUR je za pivko dost, takze si ho poradne vychutnam ! :-D Dame este jedno a volime navrat k autu.
Tam si ohreju diabolske maso s fazulou, otevru si dovezenyho branika a konecne realizuju svuj umysl natahnout to pod sirakem na takovym par metru vysokym sutru hned u cesty, na kterym je plosinka porostla travou. Konecne totiz neprsi, a spat venku se nakonec ukazalo jako velmi dobrej napad ....
|
