Bocian's Mountains

Akce zaměřená hlavně na lezení na Paklenickým vápně. Celkem pohodový lezení většinou jednodýlkovejch cest v rozmezí 3-5(F).

Kde:
NP Paklenica v pohoří Velebit, Chorvatsko
Kdy:
19.-25.8.2006
Kdo:
Drboš, Bohouš, já
Jak:
Bohoušovou Astrou

Začátek kaňonu Velika Paklenica, foceno z Ovčjiho Kuku (foto Drboš)

Lezení bylo proložený jedním dnem, kdy jsme s Drbošem vyrazili na nejvyšší vrchol Velebitu, Vaganski Vrh (1757). Úžasný hory jsou to. Každopádně plánuju jet na Velebit znova a přejít aspoň kus hřebene. Hlavně proto, že je to divočina, naprosto bez lidí.

Jo a ještě poznámka - vzhledem k tomu, že tohle píšu asi tak měsíc po návratu, tak je možný že už si všechno nepamatuju úplně přesně jak to bylo, možná se mi budou míchat dny, takže pokud někdo z vás dvou co tam byli máte nějakej koment, sem s ním. Ď.

Příjezd, Ubytování, Kulďas (máme kde chladit pivo !!! :-D)
Datum: 20.8.2006

Cestu myslím netřeba komentovat ... Do Paklenice ke vstupu do NP jsme dorazili těsně před 12, a přemejšleli co. Nakonec jsem vlez dovnitř a zkoušel to na týpka v uniformě anglicky, ale nepochodil jsem. Každopádně čeština byla mnohem lepší, on rozuměl a taky mluvil tak že mu bylo rozumět .... tak jsme si koupili tři 5-denní permity, sebrali mapu a šli obhlídnout terén kolem. Jo eště když zjistil že jsme z Čech a jdeme lozit, tak nabízel "kamaradum horolezcum" ubytovani někde u sebe na zahradě, za 5 euro na osobu. Ne že by to bylo moc, ale přece jenom by to nějakej náklad byl, takže jsme se obešli bez toho. Pak jsme dojeli ke kaňonu Male Paklenice, kterej je o kousek vedle. S tím, že najdeme nějaký místo ke spaní. Spát by se u vchodu do kaňonu určitě dalo, ale nakonec jsme spali jinde. S Drbošem jsme šli kousek kaňonem nahoru jen mrknout jak to vypadá, ale tak po 1,5 kiláčku jsme to otočili a vrátili se. Jenom na otočce jsem potkal živou kudlanku. Hezký zvířátko :-) Škoda že jsem neměl foťák ...

Lezení, lezení, lezení ....
Datum: 21-22.8.2006

Vzhledem k tomu, že mi tyhle dva dny celkem splývaj, tak to asi nebude úplně přesný ... kdyžtak prosím o doplnění. Po celkem náročný noci se nám překvapivě podařilo i docela brzo vstát, teda hned co přestalo pršet, tak kolem desátý :-) Sbalili jsme matroš a šli omrknout jak to vypadá. Lidí tam kvůli dešti zrovna moc nebylo, což bylo jen dobře. S Drbošem jsme si pro začátek vybrali takovej choďák, mohla to bejt nějaká trojka. Na vyzkoušení matroše fajn, sportovní výkon téměř žádnej :-) Pak jsme přešli o kousek vedle, vylezli nějakou 4x, a ještě přešli na pravou stranu potoka, kde si Drboš dal jednu 4b na prvním. A já vzápětí vlastně taky :-)

První Big Wall, Ovčji Kuk (360m), cesta Prijatelju Moj, 3+ (F), 2 dýlky, 80m
Datum: 23.8.2006

Třetí den lezení už jsme měli vápno malinko ošáhnutý, takže jsme chtěli zkusit něco delšího. Volba padla na Ovčji Kuk cestou Prijatelju Moj, a to ze dvou důvodů:
a) Lehká cesta, jako první vícedýlková ideální
b) A byla k ní cedule ze silnice, což pro nás bylo taky dost podstatný, vzhledem k tomu, že jsme neměli průvodčíka :-)

Náročnej choďák s převýšením přes 1700m. Vrchol 1757m
Datum: 24.8.2006

Jeden den jsme se rozhodli že nebudem lozit, ale pujdem se jenom mrknout někam vejš do hor. Bohoušoj se zrovna moc nechtělo, takže jsme ho nechali u moře a s Drbošem jsme ráno vyrazili kaňonem Velika Paklenica směrem "nahoru". Tou dobou jsme totiž ještě netušili kam vůbec jdeme ...

Datum: 25.8.2006

Poslední den bylo přes noc tak nějak trošku hnusně, k ránu slušná bouřka, která snad musela bejt přímo nad náma. Ale nakonec se udělalo docela rozumně, tak jsme chtěli jít dovnitř. Ale problém nastal hned u vchodu do NP, a totiž že nás takovej mladej namachrovanej hlídač nechtěl pustit dovnitř. Měli jsme koupenej permit na 5 vstupů během jednoho měsíce, ale kupovali jsme ho už v neděli kdy jsme jenom přijeli, koupili permity a dovnitř do NP nešli.

Moje fotogalerie. Vzhledem k tomu, že jsem při lezení skoro nefotil, nebo využíval Borošův přístroj, jsou tu fotky hlavně z výstupu na Vaganski Vrh.

Drbošovy fotky z akce

Fotky z Borošova foťáku (už ani nevim jakýho). Většinu odfotil Boroš, něco já